Homola Augustin (1899 - 1953)

Varhaník, sbormistr, hudební pedagog, skladatel.

Syn místeckého sedláře Matthause Franze Homoly a Emilie, rozené Slaninové, se narodil 26. července 1899 na Nové ulici č. p. 169 v Místku. Z prvního otcova manželství s vdovou Annou Kern měl šest nevlastních sourozenců – Marii Rosu, Žofii Julianu, Jindřicha Petra, Rudolfa, Emanuela, Kašpara. Ještě měl několik vlastních starších sourozenců – Anežku, Antonína Karla, Ludvíka Jacoba, Julia Rudolfa. Obecnou školu navštěvoval ve svém rodišti. Své hudební vzdělání získal v letech 1916 až 1919 stejně jako jeho dva bratři na varhanické škole v Brně. Byl jedním žákem světoznámého skladatele Leoše Janáčka. Po studiích působil na této škole dva roky jako učitel hry na housle. Zároveň vyučoval na Mistrovské škole skladby pražské konzervatoře dislokované v Brně, kterou absolvoval v roce 1922. Napsal několik operet, pochodů, sonát, řadu písní a úprav lidových písní pro zpěv a klavír. Z operet to byla například Jeho Výsost dává výpověď, původně nazvaná Inkognito, na libreto S. Hrstky a F. Paula. Z pochodů to byl například Generál husárek z roku 1930. Po ukončení studií se přihlásil do konkurzu na uvolněné místo varhaníka a ředitele hudebního kůru starobohumínského farního kostela. Za zdejší varhany pak pravidelně usedal v letech 1922 až 1924.

Od roku 1924 působil osm let jako varhaník a ředitel hudebního kůru v místeckém farním chrámu a od roku 1927 zároveň pět let jako učitel zpěvu na tamním českém gymnáziu. V roce 1932 přijal nabídku na ředitelování „hudebního kůru“ v srbském pravoslavném chrámu ve Vršeci, kde však vydržel pouhé tři roky. Po svém návratu do vlasti působil od roku 1935 deset let jako ředitel kůru a dirigent hudebního sdružení v Žirovnici u Jindřichova Hradce.

Posledních osm let života prožil v ústraní, protože trpěl vážnou duševní chorobou. Zemřel 18. června 1953 v psychiatrické léčebně v Kroměříži. Je pohřben na kroměřížském městském hřbitově.