31.1.2025 - Česko přišlo o spoustu zajímavých projektů

Prostředí v Česku není pro zahraniční investory dostatečně atraktivní. Reformy, které by to mohly změnit, nejsou dotažené nebo vůbec nezačaly, upozorňuje Ondřej Votruba, výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice (AFI).

Investoři končí převážně v sousedních zemích, loni dali před ČR přednost Německu, Portugalsku, ale dokonce i Mexiku. Výjimkou byl projekt společnosti onsemi. Americký výrobce polovodičů onsemi v červnu oznámil, že investuje do rozšíření výroby čipů v závodě v Rožnově pod Radhoštěm zhruba dvě miliardy dolarů (48,5 miliardy Kč). „Pokud by tato investice nakonec skutečně dopadla, bude nejvýznamnější za několik posledních let a jedna z nejvýznamnějších a největších v případě FDI v historii ČR vůbec,“ uvedl v rozhovoru pro MF DNES Votruba.

* Jak hodnotíte loňský rok z hlediska zahraničních investic, které dopadly ve prospěch Česka?

Při vší úctě ke všem, kteří do ČR lákají investory, loňský rok bohužel z tohoto pohledu nelze hodnotit jako úspěšný. Z hlediska kvality investičního prostředí se v podstatě odrážíme ode dna. Nějaké věci se vloni podařily. Novela zákona o investičních pobídkách je sice nedostatečná, ale lepší než nic. Byla také založená Státní investiční a rozvojová společnost, ale jak se investiční prostředí postupně zhoršovalo posledních asi 10 let, nejde to najednou změnit jako mávnutím kouzelného proutku. Minimálně tři poslední vlády mají máslo na hlavě v tom, jak nechaly podmínky pro investory degradovat. Takže zcela bez obalu, ano, přišli jsme o spoustu projektů, a to i o některé hodně zajímavé. Je to škoda.

* Můžete říci, o jaké investiční projekty šlo, případně ve kterých zemích nakonec skončily?

Takové projekty se dělí do dvou skupin. Do té první patří ty, které Česko ani nedají do svého užšího výběru z důvodu, že je naše reputace v zahraničí poškozená. Například tím, že naslibujeme investorům investiční pobídky, které pak vláda nebo ministerstvo financí zamítne. O těchto se pak v zásadě ani nedozvíme. Druhá skupina jsou projekty, které ČR na svůj úzký seznam vybraných zemí sice umístí, a tedy většinou i navštíví, ale když zjistí některé nevýhody našeho investičního prostředí oproti konkurenci, končí jinde. Nejčastěji v Polsku, tradičně také na Slovensku či v Maďarsku. Z loňska však registrujeme jako destinaci, která nám vzala potenciální investory, třeba i Německo, Portugalsko, nebo dokonce i Mexiko. Sektorově se jedná například o továrnu na baterie do elektromobilů nebo některé projekty do výzkumu a vývoje. V této oblasti máme investiční pobídky ve srovnání s okolními zeměmi zvláště nevýhodné.

* Česko letos čekají parlamentní volby a již se začíná bilancovat. Jak vycházejí zahraniční investice za této vlády?

Mé osobní hodnocení je spíše negativní: nedotažené nebo vůbec nezačaté reformy, nedostatečná pozornost věnovaná investičnímu prostředí a jednání s investory. Dnes již bývalý ministr průmyslu a obchodu Síkela třeba nechal klíčovou organizaci CzechInvest celé dva roky bez generálního ředitele. Pochvalu však vláda zaslouží za projekt onsemi, o který se opravdu snaží, a navíc dokázala vyjednat nižší podporu ve formě investičních pobídek, než mají srovnatelné projekty v jiných zemích, STMicroelectronics dostane ve Francii i Itálii kolem 40 procent, Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC) v Německu dokonce 50 procent, česká vláda dokázala snížit požadovanou podporu pod 25 procent.

* V případě americké společnosti onsemi by mělo jít o rekordní investici, zhruba o 48,5 miliardy korun. V jaké fázi je tento projekt?

Pokud by tato investice nakonec skutečně dopadla, bude nejvýznamnější za hned několik posledních let a jedna z nejvýznamnějších a největších v případě FDI v historii ČR vůbec. Zdůrazňuji „pokud“, jelikož americký investor dodává, že realizace investice ještě závisí na schválení investiční pobídky, a to na obou zbývajících úrovních, to znamená vláda ČR a notifikace v Bruselu. Česko je předvybráno na základě kombinace důvodů, k nimž patří skutečnost, že tu firma úspěšně podniká již řadu let, má tu velmi kvalitní a spolehlivé vedení a řadu dalších kvalifikovaných lidí. Dále je to hlad Evropy po čipech v rámci aktuálního trendu přesouvání dodavatelských řetězců do blízkých zemí a z toho plynoucí celoevropská podpora (tzv. Chip Act), ale i tržní příležitosti na našem kontinentu a dobrá poloha ČR ve středu Evropy. V tomto případě i kvalitní práce české vlády, která o projekt hodně stojí a ukázala to vstřícností vůči onsemi schválenou investiční pobídkou pro menší projekt předloni a následně ochotou poskytnout investiční pobídku i pro tento nový velký projekt gigantického významu.

* Co by měla přinést tato investice?

Její význam je značný hned v několika rovinách. Je to obrovská přidaná hodnota, nový materiál karbid křemíku má mnohem nižší energetické ztráty než samotný křemík, což mimo jiné pomáhá i k tzv. „zelené“ transformaci, a je to kritická surovina pro novou generaci polovodičů pro energetiku. Významně to také posílí průmyslovou soběstačnost ČR, potažmo celé EU. Tato investice udělá ve svém sektoru z Česka jednoho z technologických lídrů Evropy, obecně i posílí technické vzdělání vzhledem k očekávanému otevření nových oborů na školách a také závazku onsemi poskytnout část kapacity pro studijní a vědecké účely. A v neposlední řadě dojde i na vytvoření kvalitních pracovních míst a celkový finanční benefit pro stát. Investiční pobídka by se měla vrátit během přibližně 4–5 let a poté budou do veřejných rozpočtů díky projektu proudit další miliardy navíc každý rok. Mimochodem, jedná se navíc o brownfield.

* V posledních 10 až 15 letech se všechny větší investice týkaly především automobilového průmyslu, což má své plusy, ale i minusy…

Ano, tři největší investice, Hyundai, Toyota, Nexen, byly v automobilovém průmyslu všechny. Hlavním důvodem je jeho tradice v ČR, a to včetně historicky povedené privatizace Škodovky a následně v novější historii – úspěchy českých vlád v přilákání Toyoty (2001) a Hyundai (2006). Za těmi pak přišli do již předtím rozvinuté krajiny další jejich dvorní dodavatelé. Postupně se to nabalilo jako sněhová koule, jak přibývala i kvalifikovaná pracovní síla. Ještě větší závislost má ovšem sousední Slovensko. Plusy jsou vyšší přidaná hodnota a technologická náročnost tohoto průmyslu, relativně vyšší plat a určitě i prestiž. Nevýhoda je zřejmá. Jakákoli přílišná závislost je obecně trochu riskantní. I to je další důvod, proč investici onsemi opravdu chceme. I když i onsemi dodává do automobilového průmyslu, ale menšinu své produkce.

* Jaký je vývoj ohledně projektu případné Gigafactory v Dolní Lutyni? Oblast zasáhly povodně, je šance, že to tato vláda ještě stihne?

Nejsem přímo u jednání, tudíž mám informace pouze neoficiální, nicméně neočekávám rychlé rozhodnutí a odhaduji, že se projekt nepodaří získat za této vlády. Nepomohly mu ani nedávné povodně a ani velmi nevkusný vtip starosty Bohumína na PF pro letošní rok, které bylo zveřejněno zrovna den po tragické havárii velkého dopravního letadla v Koreji.

* V souvislosti s jaderným tendrem, v němž byla jako preferovaný uchazeč vybrána společnost KHNP, se objevily informace, že za ní budou následovat další investoři z Jižní Koreje. Pozorujete tento trend?

Jižní Korea prožívá politickou krizi a budeme doufat, že to nebude mít žádný dopad na náš jaderný tendr. Obecně patří jihokorejští investoři k velmi významným. Vezmeme-li v potaz vzdálenost země a její velikost, patří k těm vůbec nejdůležitějším u nás. Zároveň však bohužel platí, že poslední dobou investice z Koreje nepřicházejí. Za loňský rok jsme dokonce nezaregistrovali ani jednu novou poptávku. Chci věřit, že se to letos změní a že i jaderný tendr pomůže dalším novým projektům. CzechInvest tomu jde naproti a v polovině února bude v Soulu pořádat investiční konferenci. Z korejské strany však v tuto chvíli žádný významný posun neregistrujeme.

* Podnikatelské prostředí momentálně řeší, zda se do voleb stihne schválení pro ně důležitých zákonů a novel. Týká se to i podmínek pro investice?

Potvrzuji, že toto je teď velké téma. Vzhledem k velkému přetlaku čekajících legislativních norem a pomalé práci Sněmovny, což je dané obstrukcemi opozice a přílišným trávením času na de facto marginálních tématech typu platů ústavních činitelů či odvolávání předsedkyně Sněmovny, je už teď jasné, že velká část připravovaných zákonů a jejich novel prostě spadne pod stůl. Což po volbách následuje automaticky jako pravidlo. Máme tam novely, které jsou pro nás povinné z hlediska implementace evropských směrnic, například novela zákona o účetnictví nebo o kybernetické bezpečnosti. Dále jsou to novely, kde je současný stav špatný nebo čím dál horší a potřebují přenastavit. Patří mezi ně novela zákona o znalcích, a hlavně o dani z příjmu s vlivem na odpočty nákladů na výzkum a vývoj. A pak pro investiční prostředí zcela zásadní normy typu zákona o pobytu cizinců. V tomto případě nejde o novelu, nýbrž o kompletní rekodifikaci, kterou nutně potřebujeme k umožnění digitalizace pobytové agendy, zpřehlednění systému, lepšího sdílení informací a vůbec zatraktivnění ČR pro zahraniční pracovníky. Stále nedotažená zůstává podpora startupů tzv. ESOPy anebo novela nařízení vlády k zákonu o investičních pobídkách, kde přes všechny vládní proklamace nadále probíhá schvalování pobídek netransparentně a v potenciálně korupčním prostředí. Nové nařízení by mělo konečně zavést transparentní metodiku.

V průběhu schvalování Lex OZE III zástupci Solární asociace upozorňovali, že kvůli snižování již dříve slíbených dotací fotovoltaickým elektrárnám hrozí některé zahraniční firmy arbitrážemi a zřejmě tím odradí i další potenciální investory ze zahraničí. Přitom Česko potřebuje budovat nové projekty OZE…

Ano, další problém je reputace a důvěryhodnost jako seriózního partnera. Nyní to vypadá, že Lex OZE III možná zhavaruje v Senátu, protože retrospektivní změny jsou vždy problematické. Sněmovna kdysi dávno schválila vyloženě špatný zákon, a to už nejde vzít zpátky. A je také pravdou, že Česko nové projekty OZE potřebuje.

Profil: Ondřej Votruba (47)

* Výkonným ředitelem Sdružení pro zahraniční investice (AFI) se stal v roce 2022. Předtím působil devět let v agentuře CzechInvest, kterou poslední rok vedl jako generální ředitel.
* Je odborníkem na vztahy s Japonskem. Pracoval v japonské pobočce CzechInvestu v Jokohamě a Tokiu a také jako šéf pro Evropu v obchodní firmě Elematec, která je součástí skupiny Toyota. * Je absolventem VŠE, ve státním sektoru zastával také pozici náměstka na dvou ministerstvech.
* Přednáší na VŠE na téma Interkulturální leadership nebo Management změny. Z hlediska kvality investičního prostředí se v podstatě odrážíme ode dna. Autor fotografie: Foto: Jakub Stadler, MAFRA