11.9.2025 - Labutí záhada v Bohumíně. Jedno z pěti mláďat zmizelo, experti mají jasno

V lesoparku Na Panském, jednom z nejoblíbenějších míst k procházkám v Bohumíně, letos odchoval labutí pár pět potomků. Na hladině ale nyní zůstala jen čtveřice. Nejasný osud pátého mláděte budí ve městě emoce a vyvolává dohady, co stojí za jeho zmizením.

Uměle vytvořený přírodní areál s tůněmi, dřevěným molem a stovkami mladých stromů vznikl za dálničním přivaděčem nedaleko bohumínského aquacentra v roce 2021 a bezprostředně po svém založení se stal útočištěm pro řadu živočichů. Největší radost lidem, kteří sem míří za relaxací, dělá labutí rodinka. V lesoparku si našla domov a letos na jaře vyvedla pět mláďat.

Návštěvníci sledovali jejich růst od drobných šedých „kuliček“ až po odrostlejší jedince. V posledních dnech si všimli, že z pěti mláďat zůstala jen čtyři, což mezi obyvateli města rozvířilo debatu o nevhodném krmení labutí pečivem. Lidé spekulují, že právě to je důvodem, proč labutí pár o jedno mládě přišel.

„Běžně tam vidím rodiny s dětmi, i s celým balíkem chleba, jak tím ty labutě krmí. Když se ozvete, akorát vám vynadají,“ napsala jedna z obyvatelek ve veřejné facebookové skupině Bohumín Bohumíňáků.

Podle odborníků příběh zmizelého mláděte napsala pravděpodobně sama příroda. Labutě velké, které patří k nejznámějším vodním ptákům Evropy, sice budí dojem silného ochránce potomků, přesto se mláďata často stávají kořistí šelem. Samice obvykle snáší 5 až 7 vajec, do dospělosti však všechna mláďata dorostou jen zřídka.

„Jako nejpravděpodobnější se jeví přírodní proces predace. Přestože jsou už mláďata odrostlá, když v noci spí a nebrání se, liška si s nimi poradí. Pokud nikdo nenašel uhynulý kus na místě, tak vše nasvědčuje tomu, že predátor si kořist odnesl. V případě, že by došlo k úhynu kvůli nesprávnému krmení či nemoci, tak by tam zůstalo tělo,“ vysvětlila zooložka Ivona Kneblová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Ačkoliv za osudem ztraceného opeřence stojí pravděpodobně liška, krmení pečivem zůstává rizikem, před nímž odborníci varují. „Labutě se nesmí krmit žádnými zpracovanými potravinami obsahujícími sůl či cukr. Pokud už lidé touží být s nimi v kontaktu a něco jim dát na přilepšenou, tak výhradně přírodní produkty. Například zeleninu, ideálně listovou, jako je salát, anebo třeba ovesné vločky, ty jsou také vhodné,“ radí Kneblová.

K větší informovanosti chce přispět i bohumínská radnice. Nikoliv formou tabule u mola, jak navrhovali lidé na sociálních sítích, nýbrž cestou osvěty v městských médiích. „Zkušenosti z našeho okolí říkají, že lidé sdělení na cedulích často ignorují, a když už se sáčkem plným pečiva k vodní ploše dojdou, tak si krmení stejně neodpustí. Měli by si ale uvědomit, že to, co se v danou chvíli může jevit jako hezká kratochvíle pro člověka, může mít nežádoucí až fatální dopady pro zvíře samotné. Vzhledem k tomu, že vodní plochu vyhledávají zejména obyvatelé Bohumína, připravíme v nejbližší době na našich informačních kanálech edukativní článek a budeme věřit, že příště tašku s nevhodným krmivem rovnou nechají doma,“ uvedl mluvčí Bohumína Petr Wojnar.